Piaristické náměstí bylo původně hřbitovem. Vedla na něj barokní brána

Na snímku pořízeném před rokem 1903 zachytil fotograf Hroznovou ulici od České směrem k Sokolskému ostrovu a (zřejmě už asi něco tušil) hlavně vysoký renesanční dům Josefa Schwarzkopfa. Vlevo stojí Lubasův dům na rohu České, uprostřed snímku Schwarzkopfův dům, mezi nimiž je brána na Piaristické náměstí. V pokračující linii Hroznové navazuje vyšší dvoupatrový dům, ve kterém bývala restaurace a později bar Rokoko. A ještě vzadu, to už se ztrácí ze snímku, byla hospoda Na Růžku.

Goticko-renesanční Lubasův dům má na nároží arkýř vysazený na masivních krakorcích. Před ním stojí strážník. Strážníci sice nepostávali na každém rohu, ale byli vidět (každý měl svůj úsek) a byl klid. Před Schwarzkopfů stojí neznámý mistr a pomocníci, v domě mohlo být pekařství (vysoký komín pro pece dům má). Pekaři se vyšli fotografovat a jak jinak, nasadili si klobouky.

Je možné, že pánové v zástěrách a kloboukách patřili k jiné živnosti, například k hostinské. V domě totiž na přelomu 18. a 19. století hospoda byla. Je doloženo, že dům s várkou koupil v roce 1794 Jan Rosenberg od vdovy Růženy Passbergerové za 900 zl. Na konci 19. století byl majitelem domu Josef Schwarzkopf. Není přesně zjištěno, jakým způsobem se dům dostal v roce 1903 do majetku obce. Pravděpodobné je, že radnice dům koupila s cílem ho zlikvidovat (podobně tak učinila u domu Knappů ve Hroznové blíže k Hromádkům, dům měl podloubí). Radnice asi koupila i na domě vázané várečné právo, nebo ho Josef Schwarzkopf prodal na jiný dům.

Na schůzi obecního výboru dne 20. února 1904 již výbor konstatoval, že bývalý Schwarzkopfův dům se bourá. Stržena byla i barokní branka na Piaristické náměstí, která nahrazovala původní bránu s vraty na dominikánský hřbitov. Na brance byla replika mariánské sochy. Začátek 20. století lze ve městě označit jako dobu bourání zbytku historických hradeb a goticko-renesančních domů. Na obecním výboru byl proti bourání jen profesor Braniš. Ostatní ho snadno přehlasovali.

Současný pohled. Foto: Jan Luxík

V dalším domě z roku 1868 s dvěma várečnými právy je už, jak se zdá, v provoz  restaurace. Dům koupil v roce 1914 Josef Fischbach a zařídil zde kavárnu a restauraci Rokoko. Po válce znovuotevřel Rokoko v roce 1919 a roku 1921 přestavěl podnik na první bar amerického typu ve městě. Denně od 10 hodin dopoledne do 3 hodin ráno. Kabaret amerického stylu. Podávaly se americké nápoje. Odpoledne Five o'clock Tea. Kompletní taneční program, kupříkladu s Ralf Grayson Nigger Step Dueto.

Reklama vypadala dost americky, ale účinkoval zde Karel Hašler a zpívaly se české písničky. Někteří lidi z okolí si však na Rokoko stěžovali. Vadil jim tanečně „nemravný“ kabaret, ale jistě se na něj šli podívat. Radnice poslala do Rokoka policii a v roce 1926 podnik zavřela. Josef Fischbach, který uměl získal kumštýře z Prahy i z ciziny, pak už podnik neotevřel a odstěhoval se.

Plakáty u branky a na domě nejsou čitelné, jen velké číslo 100000. Na peníze by to byla velká suma. Nehledě na to, že u cifer se oddělovaly tisíce tečkou a čárkou. Likvidací úzkého Schwarzkopfova domu, podle dobových listům ozdoby města, se získal poměrně malý prostor, jen se značně rozšířil vstup na Piaristické náměstí. V tom čase razili někteří zarputilí politikové a zdravotníci, že ulice se musí provětrat (v Krajinské se z toho důvodu málem začalo likvidovat podloubí).

Rozšířil se pohled na Piaristické náměstí a ke klášteru. Vysoký štít domu vedle potom sloužil jako reklamní plocha. Dlouho do socialismu na štítu prosvítaly firemní nápisy a malby. Největší měla firma Macelis. Prostorem si polepšili trhovci. V 50. letech je radnice vystěhovala ke slepému rameni. Po protestech se vrátili.