Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Lukáš Dvořák

Kašna už jednou zakryta byla. Ve 20. století se Samson ztratil za stromy

čtvrtek, 13. října 2016, 19:52

I tento čtvrtek nemůže chybět Drbna historička. Jan Schinko s v pravidelném seriálu věnuje náměstí, respektive Samsonově kašně, která nebyla výstavou Vnímání zakryta poprvé. Už dříve se budějcký skvost „ztratil“.

V září 2016 zaujala veřejnost dokola zabedněná Samsonova kašna. Přístup ke kašně byl pouze oknem z Domu umění. V delším časovém úseku byla kašna částečně zakryta stromy například mezi lety 1909 a 1938 (je totiž znám snímek náměstí s tramvajemi a kašnou bez stromů). Na pohlednici z let před rokem 1936, kdy ještě stojí noblesní záložna, zachytil fotograf možná bezděčně, jak se Samson ztratil v houští stromoví. Stromy, odhadem nejméně dvacetileté, pohledově náměstí ovládly.

Lípy mohou růst i více než 700 let (viz Kamenice nad Lipou) a v tomto případě značně přesáhnout výši Samsonovy hlavy. Naštěstí tak daleko to nedošlo, lípy kolem Samsona byly v roce 1938 odstraněny při komplexní úpravě náměstí podle návrhu architekta Pavla Janáka. Do té doby bylo náměstí pokryto kameny zvanými kočičí hlavy a kandelábry stály na ploše. Janákův čtverec z keramických špalíků ze Šatova u Znojma rozdělený žulovými pásy byl dokončen v roce 1939.

Janákův čtverec má tři ostře skosené rohy, jen čtvrtý blíže k záložně je oblý, poněvadž prý tudy vedl oblouk kolejí tramvaje. Bylo komplikované překládat koleje, snazší bylo se kolejím přizpůsobit. Architekt Pavel Janák navrhoval keramickou dlažbu až přímo ke kašně, ale radnice s ohledem na historii rozhodla ponechat v nejbližším okolí kašny původní kočičí hlavy. Také zachovat z piety v dlažbě bludný kámen. Původně dlažba z kočičích hlav sahala až k podloubím. Široké chodníky se položily v roce 1895 kvůli příjezdu císaře Františka Josefa do města. Léta se pak na nich pohodlně korzovalo. Budějce měly dvě promenády – korza a Krumlovské aleje.


Na pohlednici pořízené v období c. k. po roce 1909 v období mimo vegetaci rostou kolem kašny listnaté stromy. Rok 1909 lze určit podle toho, že na ploše náměstí jsou secesní kandelábry elektrického osvětlení postavené na přelomu let 1908/1909 (městská elektrárna byla uvedena do provozu v únoru 1909). Stejné stromy, jen po letech vyšší a košatější, byly i na pohlednici uveřejněné v Drbně historičce dne 13. října 2016. Na jiných pohlednicích ze 30. let jsou některé listnaté stromy menší, když pravděpodobně původní byly proschlé a nahrazeny novými. Jehličnany to ale nebyly.

Náměstí mělo jistě nějak mírně zpevněný povrch od samého počátku města, ale asi povrch podléhal počasí a nepořádku kolem masných a chlebových krámů. Karel IV. vida nehygienický provoz řezníků nařídil v roce 1364 krámy z náměstí odstranit a upravit povrch. Zřejmě potom bylo náměstí vydlážděno kameny, ale tak hrbolaté jako dnes kolem kašny nebyly. Podle některých snímků náměstí před rokem 1938 se záběrem na dlažbu měly kameny horní plochu dosti rovnou, ne-li opracovanou.

Budějce vydláždily napřed náměstí, pak ulice (ve Vodňanech to podle pověsti udělali opačně, ale z hlediska financí celkem vtipně). Na snímku z let před rokem 1936 stojí na rohu náměstí a ulice U Černé věže výpravná novorenesanční budova Českobudějovické záložny. Na průčelí mimo jiné byly plastiky Čechie a Merkura. Dnes působí nebo spíše nepůsobí do náměstí obyčejné hranaté průčelí nové budovy, kterou navrhli dva Pražáci. Radnice návrh schválila.

Něco podobného jako masné krámy a nepořádek okolo nich na ploše náměstí se objevilo po 1. světové válce. Na jarních trzích se na náměstí zabíjela domácí zvířata do velikosti kůzlete. V roce 1924 zabíjení kůzlat na náměstí radnice zakázala a zabíjelo se na radnici. V únoru 1925 oznámily Jihočeské listy: „V tomto roce pokračuje zabíjení kůzlat v kůzlečí sezóně na radnici jako loni v místě k tomu upraveném a schváleném okresní správou politickou. Vybíráním poplatků za daň z masa a poplatků jatečních z kůzlat na náměstí přinesených byl pověřen strážník František Apfelthaler.“

Kdo si koupil kozlíka nebo beránka a nechtěl ho nést domů živého, musel s ním na dvůr radnice do kozlečí boudy. Zabíjení drobnějších domácích zvířat na náměstí vyhláška radnice neřešila. Větší domácí zvířata se porážela na jatkách na Pražské. Běžně se před radnicí o Vánocích na přání klepli kapři. Strážník František Apfelthaler si odsloužil a jistě zažil své. Ve 30. letech se stal policejním obvodním inspektorem. Bydlel pak v relativně klidné Heydukově ulici. 

Napsal(a) Jan Schinko

Kam dál?

FILMOVÉ PREMIÉRY: Konec čekání! Robert Langdon se vrací ve filmu InfernoFILMOVÉ PREMIÉRY: Konec čekání! Robert Langdon se vrací ve filmu Inferno

FILMOVÉ PREMIÉRY: Konec čekání! Robert Langdon se vrací ve filmu Inferno

čtvrtek, 13. října 2016, 16:56Dívka ve vlaku minulý týden zabodovala a nyní se na nás valí další očekávaný film! Inferno je...

Pro domácí mošt nebo pálenku se vydejte do Bozízovské pálenice ve Hvozdci u LišovaPro domácí mošt nebo pálenku se vydejte do Bozízovské pálenice ve Hvozdci u Lišova

Pro domácí mošt nebo pálenku se vydejte do Bozízovské pálenice ve Hvozdci u Lišova

čtvrtek, 13. října 2016, 15:11Na dobrou pálenku není nikdy pozdě, o to víc v době samotného pálení ovoce. Jestli se svým přátelům...

Byli jsme Spartě rovnocenným soupeřem, myslí si Roman WermkeByli jsme Spartě rovnocenným soupeřem, myslí si Roman Wermke

Byli jsme Spartě rovnocenným soupeřem, myslí si Roman Wermke

čtvrtek, 13. října 2016, 13:04Byl jedním z nejaktivnějších hráčů Dynama. Po jeho centru dokonce Ivo Táborský snižoval na 1:2. Na...

© 2011 - 2017 TRIMA CB, s. r. o

Zavřít reklamu

Reklamní sdělení