Husova třída byla dříve Říšskou. Do Říše ale nevedla

Pohoda na Husově třídě před rokem 1928. Fotograf zachytil pohled z předmostí Dlouhého mostu do Husovky směrem k Mariánskému náměstí. Právě v srpnu roku 1928 se začala vozovka Husovky dláždit na šířku mostu a alej devíti lip musela být odstraněna. Trochu se protestovalo, ale radnici slíbila vysadit nové stromy dál od vozovky. O stromy pečoval a také je sázel Okrašlovací spolek. Bylo to vlivné sdružení napříč politickým stranám. Zařídilo také meteorologický sloup u hlavní pošty.

Vlevo stojí výpravný secesní Nisslův dům s arkýřovou věží z roku 1904. Přibližně do roku 1820 nestál v Husovce žádný větší objekt. Na snímku po levé straně v místech Nisslova domu se rozkládal rybník a druhý dál k Haškovo ulici. Podle projektu z roku 1818 byl postaven přes Vltavu dřevěný Dlouhý most, který s opravami sloužil do roku 1880. Dlouhý most z roku 1818 byl dlouhý 103,5 m. První železný most (1880) a druhý železný most (1932) byly výrazně kratší a ani třetí železný most (1998) nemá 100 metrů (mezi závěrnými zdmi 97,1 metru). Záleží ovšem, jak se to měří. 

Čilý ruch nastal v ulici po protažení koňky z České ulice k hostinci U Zelené ratolesti v roce 1838, kde u hlavního toku Vltavy zařídil Vojtěch Lanna překladiště zboží a materiálu z koňky na lodě. Dnes teče za restaurací jen Mlýnská stoka. Ve dvorci U Zelené ratolesti postaveným Tadeášem Lannou v roce 1821 bývala také přádelna lnu. Malý domek u mostu na císařské silnici stál zřejmě vždy, platilo se tam mýtné a mostné.

Léta byla Husovka jen silnicí s názvy Vodňanská, Písecká i Plzeňská. Kolem roku 1850 se nějak rozšířil název Říšská, což bylo radnicí oficiálně potvrzeno v roce 1875. Zdůvodnění, že komunikace vede do Říše, proto Říšská, tak docela nesedělo, protože vedla a vede do Čech či do českého království. V roce 1919 dostala ulice nový název Husova třída, ježto ve směru tom leží rodiště M. Jana z Husince. Praktický název „Husovka“ koliduje s hovorovým názvem pro Husovu kolonii, také Husovka, ale našinec se vždy domluví.

Mýtné na erárních mostech, tedy také u Dlouhého mostu, bylo zrušeno k 1. lednu 1893. Obec ještě posléze vybírala místní silniční poplatky za přejezd mostu. Vlastní Dlouhý most spravoval erár c. k. a potom republika. Most byl součástí císařské silnice třeboňsko – domažlické z let kolem 1820, proto radnice neprosadila v roce 1930, když se stavěl nový Dlouhý most, aby byl širší pro tramvaje do Čtyřech Dvorů. Stát na to odmítl zvýšit náklady, přičemž radnice na to neměla.

Secesní dům s věžičkou na rohu si nechal postavit v roce 1904 František Nissl. Předtím stál v tom místě menší dům Josefa Hirsche, který v roce 1899 zemřel a dům šel do dražby za vyvolávací cenu 14 tisíc zl. Roku 1902 koupil starý dům František Nissl. Za jaký obnos byl dům vydražen není zjištěno. Rodina Nisslů měla také další dva domy na Husovce. Na dobu po roce 1900 to byl moderní a tehdejším lidovým termínem lepší dům. Traduje se, že později v domě vedle majitele cihelny Josefa Taussiga bydleli důstojníci. Prokazatelně kapitán Klíma a major Vrečka.

V domě také bydleli učitelé, soukromníci a tři služebné. Místní listy uváděly domovnici paní Stifterovou v souvislosti s tím, že když byla v divadle, byl jí vykraden byt. Určitě cizími lidmi, protože zloděj pronikl na dvůr, kde ukradl panu inženýru Filípkovi vykrmenou husu a hned ji zabil, čemuž nasvědčovala krev na dvoře. 

Po pravé straně Husovky je vidět secesní budova původně obchodní akademie z roku 1909, později obchodní komory.