Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Budějcká Drbna

Vlna sebevražd německého obyvatelstva se po válce nevyhnula ani Budějcím

středa, 13. května 2015, 07:55

Ačkoliv 8. května skončila II. světová válka v Evropě, ještě několik týdnů poté umíraly na jihu Čech desítky Němců. Řada z nich spáchala sebevraždu, děsivé je, že v některých případech s sebou rodiče vzali i své děti.

„Již 9. května 1945 bylo údajně zastřeleno 18 Němců z Vráta v garážích Westenovy smaltovny. Údajně popravu provedli ruští vojáci v pomstě za několik rudoarmějců zastřelených ze zálohy nacistickými fanatiky při postupu u Rudolfova,“ uvádí Jan Ciglbauer z klubu Historie severního Českobudějovicka. „Tato událost je plná záhad a v literatuře a různých článcích bývá většinou zpochybňována, protože se o ní zmiňuje jen výpověď dopadeného gestapáka Jiskry a jakési hlášení StB z 50. let. Podle mých zjištění ale k události skutečně došlo, zastřelených bylo 16 a stalo se tak na rozkaz Revolučního národního výboru Vráto. Dokonce se k podobné události schylovalo i v Rudolfově, ale tamní vedení RNV dokázalo horké hlavy přesvědčit o tom, že pokud se dotyční Němci skutečně něčím provinili, musí stanout před řádným soudem.“

ČTĚTE TAKÉ: Dramatické poslední dny 2. světové války - v Budějcích se střílelo i 9. května

K velkému krveprolití došlo 20. května na budějckém městském hřbitově. „Bylo zde opilými českými policisty zastřeleno 27 Němců. Ti byli na hřbitov přivezeni z věznice policejního ředitelství a původně jich sem bylo odváženo 29, ale cestou jeden uprchl a další spáchal sebevraždu injekcí. Nutno říct, že všichni zastřelení Němci se ocitli v policejní věznici za své zločiny v době okupace. Jednalo se o činovníky NSDAP a dalších nacistických organizací, vládní komisaře a podobně. Všichni by stanuli tak jako tak před soudem a byli potrestáni, někteří pravděpodobně i smrtí. Byl mezi nimi například Jakub Jandy - vládní komisař Kněžských Dvorů, který řadu lidí přivedl do koncentračního tábora svým udáváním gestapu. Tím se ale samotná poprava nedá nijak omluvit, zločiny těchto lidí měly být řádně vyšetřeny, aby vše bylo objasněno a byli odhaleni i jejich další pomahači. Kontroverzním se ale může zdát existence památníku, který smrt těchto lidí na hřbitově od 90. let připomíná.“

Sebevraždy

Smutná je pak statistika sebevražd - v květnu roku 1945 si jenom v Budějcích na život sáhlo 127 Němců. Dalších 35 lidí spáchalo sebevraždu v okolí města. „Některé případy byly pravděpodobně ve skutečnosti vraždami. Jedním z případů, o kterém se nějakou dobu psalo začátkem 90. let, bylo vyvraždění rodiny Cunových v bytě u Černé věže. Na tomto případě je zároveň vidět, jaký typ lidí tyto zločiny prováděl. Vrahem zde byl gymnaziální profesor Vladimír Malý - za války konfident SD (německá bezpečnostní služba). 15. května 1945 zastřelil Paulu Cunovou, její tři děti a jakousi další ženu. Archivně doložená je ale jen vražda Pauly a osmnáctiměsíční dcerky Karoly. Paulin manžel Karl Cuno byl zástupcem velitele budějovické služebny SD a v květnu 1945 byl na útěku. Malý pravděpodobně v bytě hledal kartotéku konfidentů a chtěl se zbavit svědků toho, že chodil donášet Cunovi přímo do bytu. Nakonec byla jeho minulost stejně odhalena a Malý byl za kolaboraci odsouzen k trestu smrti. Trest mu byl ale změněn na doživotí, později na 20 let a nakonec byl propuštěn již v 50. letech, stal se agentem StB a mohl znovu učit na gymnáziu v Praze,“ říká Jan Ciglbauer.

Nejsmutnější byly takzvané rodinné sebevraždy. „Z těchto otřesným případů zmiňme třeba Josefa Würstla z Krásetína, který nejdříve břitvou podřezal krky svým dětem Josefovi (14 let), Růženě (12 let), manželce Anně a nakonec sám sobě podřezal žíly.“

Němci umírali ale i v intervenčních střediscích. V Budějcích jich zemřelo 142. Příčiny byly různé, ale svůj vliv měly i nevyhovující životní podmínky.

A kolik bylo tehdy v Budějcích Němců? V červnu roku 1945 jich bylo evidováno 8 133. „Nejednalo se jen o původní budějcké Němce, bylo zde i množství takzvaných národních hostů, tedy německých uprchlíků z východních oblastí Říše, kteří se u nás začali objevovat již od začátku roku 1945. V budějcké vojenské nemocnici pak zůstalo množství raněných a nemocných německých vojáků,“ dodává Jan Ciglbauer.

Foto: www.severniceskobudejovicko.estranky.cz/

Napsal Václav Votruba

Kam dál?

Šangri-la, tajemné místo blaženosti, najdete v Jihočeském muzeuŠangri-la, tajemné místo blaženosti, najdete v Jihočeském muzeu

Šangri-la, tajemné místo blaženosti, najdete v Jihočeském muzeu

úterý, 12. května 2015, 16:08Středomoří si vymyslelo bájnou Atlantidu, křesťané posunuli ráj, který si zaslouží až po smrti, na...

Po budějckém výstavišti se opět budou prohánět zmenšené závoďákyPo budějckém výstavišti se opět budou prohánět zmenšené závoďáky

Po budějckém výstavišti se opět budou prohánět zmenšené závoďáky

úterý, 12. května 2015, 14:52V sobotu 23. května 2015 se bude na výstavišti v Budějcích konat další, v pořadí již pátý ročník RC...

Teplárna zná 10 důvodů, proč je od ní výhodné odebírat teplo. Najděte jedenáctý a vyhrajte v soutěžiTeplárna zná 10 důvodů, proč je od ní výhodné odebírat teplo. Najděte jedenáctý a vyhrajte v soutěži

Teplárna zná 10 důvodů, proč je od ní výhodné odebírat teplo. Najděte jedenáctý a vyhrajte v soutěži

úterý, 12. května 2015, 12:55Teplárna České Budějovice patří k největším energetickým společnostem na jihu Čech. Ačkoliv jsou...

© 2011 - 2017 TRIMA CB, s. r. o

Zavřít reklamu

Reklamní sdělení