Počasí dnes16 °C, zítra21 °C
Čtvrtek 28. března 2024  |  Svátek má Soňa
Bez reklam

Když ještě na náměstí stával novorenesanční palác Záložny českobudějovické

Českobudějovický historik Jan Schinko ani v dalším díle Drbny historičky neopouští srdce jihočeské metropole. Tentokrát zaměřil svou pozornost na budovu Záložny českobudějovické, která v původní podobě vydržela na náměstí pouze do poloviny 30. let minulého století.

V severovýchodním rohu náměstí Přemysla Otakara II. stál v letech 1909 až 1934 novorenesanční palác Záložny českobudějovické. Do náměstí směřovalo hlavní průčelí s obloučkovým štítem jihočeského střihu (podoba renesance Třeboně a Tábora), na jehož vrcholu stála socha Merkura, patrona zisku a obchodu. Mezi okny ve druhém patře byla ve výklenku umístěna socha Čechie. Podobný štít a několik malých štítků na atice zdobilo trakt v ulici U Černé věže. Palác ve stylu novorenesance s prvky secese byl postaven podle návrhu prof. arch. Šůly z Prahy. V roce 1934 byl palác Záložny překvapivě klidně zbořen.

Záložna se na atraktivní místo v rohu náměstí dostala docela náhodou. Od roku 1864, kdy byla založena z podnětu Besedy, sídlila ve městě postupně na několika místech. Na rohu náměstí stál pozdně klasicistní dům říšského poslance Josefa Schiera, ve kterém měl od roku 1888 v přízemí železářský obchod Leopold Hajíček. Poslanec Schier naznačil Hajíčkovi, že by dům nejradši prodal. Hajíček informoval Dr. Augusta Zátku, který to pro Záložnu zařídil.

Smlouvou danou ve Vídni dne 25. června 1891 přešel dům manželů Josefa a Marie Schierových na náměstí číslo popisné 168 do vlastnictví Záložny za tržní cenu 72 000 zl. Některým Němcům ve městě se to nelíbilo, poněvadž dům německého poslance přešel do českých rukou. Vyzývali poslance Schiera dokonce k tomu, aby složil poslanecký mandát. Sám dr. August Zátka si šikovně hned od 1. ledna 1892 v Schierově domě (to již v majetku Záložny) zařídil advokátní kancelář.

Schierův dům byl upraven pro potřeby Záložny. Přestal ale vyhovovat po 15 letech provozu, proto si Záložna zde postavila v letech 1907 až 1909 novorenesanční palác. Kolem roku 1933 zase přestal objekt nějak vyhovovat, proto nová generace vedení Záložny navrhla koupit na náměstí dům U tří kohoutů, přestavět interiér a do domu se přestěhovat. Na valné hromadě Záložny dne 25. března 1934 oznámil výbor Záložny, že nedoporučuje trvalé přestěhování Záložny do domu U tří kohoutů a rozhodl se postavit budovou novou na místě nynější.

Mezitím byla vypsaná veřejná soutěž na novou záložnu. Podáno bylo 92 návrhů. První cena nebyla udělena, druhou získal návrh architektů Bohumila Kněžka a Josefa Václavíka z Prahy-Smíchov, náměstí 14. října. Třetí cenu také získali Pražáci. Kněžek a Václavík potom zpracovali hlavní projekt. Zbořil se palác, na což radnice vydala demoliční výměr a novou záložnu začaly stavět podle projektu Pražáků místní stavební firmy bratří Petrášů a Augusta Teverného.

Klub přátel města a někteří zastupitelé obce alespoň „bojovali“ se záložnou o zachování domovní linie ve Sterneckově ulici. Vybojovali to, že fronta „uskočila“ jen u vchodu do Záložny, jinak domovní čára navazovala na dům Hvozdeckých a Živnobanku. V čase stavby sídlila Záložna do roku 1936 v domě U tří kohoutů.

Nová budova Záložny způsobila rozpaky hned po dostavění, což bylo už pozdě, nedalo se nic dělat. Do náměstí vzniklo nevýrazné holé průčelí. Ale někomu se líbilo. Ještě v nedávné době okresní konzervátor Karel Kakuška, milovník gotiky a renesance, považoval novou hranatou Záložnu za zdařilou modernu (funkcionalistickou).

Na dobové pohlednici jede před Záložnou v zatáčce tramvaj směrem ke Zvonu. Je trochu nakloněná, takže se zdá, že jde o fotomontáž. Tramvaje se často na pohlednice „přimontovávaly“, poněvadž každé pořádné město mělo kolem roku 1910 tramvaje (a má dodnes). Tramvaj však tudy v letech 1908 až 1950 skutečně jezdila. Jen nebyla v zatáčce tak nakloněná, takovou rychlostí se neřítila. Měla povoleno nejvýše 20 kilometrů za hodinu a to ještě na rovné trati. Řezat zatáčky tak, aby se vůz naklonil, nešlo.

Napsal Jan Schinko

Štítky Drbna historička, náměstí Přemysla Otakara II, Jan Schinko, Záložna českobudějovická, dům, palác, Josef Schier, Přemysl Otakar II., kohout, August Zátka, Josef Václavík, Tábor, Třeboň, Praha

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Když ještě na náměstí stával novorenesanční palác Záložny českobudějovické  |  Historička  |  Drbna  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.