Čtvrtek, 13. února 2014, 14:10
Bez vavřínů, zato se spoustou nezapomenutelných zážitků se vrátila z několikadenního zápolení ve Francouzských Alpách kaplicko-budějcká posádka Karel Mach a Jan Bláha. Jihočeši se v závěru ledna již počtvrté v řadě zúčastnili se Škodou 130 RS tradiční Rallye Monte-Carlo Historique.
Motory soutěžních speciálů burácely v okolí Monackého knížectví na začátku roku v krátkém sledu hned dvakrát za sebou. Jen pár dní po skončení úvodního podniku světového šampionátu v rallye soudobých automobilů se po horských silničkách proháněli, v rámci takzvané Regularity rally, neboli rallye pravidelnosti, jejich nezapomenutelní předchůdci, vyrobení v letech 1955 až 1980.
Součástí pelotonu 17. Rallye Monte-Carlo Historique 2014 čítajícího přes tři stovky posádek z celé Evropy, ale například i Japonska, byla v letošním roce jediná dvojice z České republiky. Tvořili ji členové organizačního výboru Rallye Český Krumlov Karel Mach a Jan Bláha, kteří znovu vytáhli z garáže svou Škodu 130 RS v originálních barvách tak, jak s ní v roce 1977 startovala na Rallye Monte Carlo posádka Zapadlo - Motal, aby prožili další opravdové soutěžácké dobrodružství.
Úvodní částí závodu byla hvězdicová jízda, která do francouzského města Valence zavedla dvojice z různých koutů starého kontinentu. Závodní auta mířila do sobotního cíle ve Valence z Glasgow (Skotsko), Osla (Norsko), Stockholmu (Švédsko), Barcelony (Španělsko), Remeše (Francie) a Monte Carla (Monako). Při předcházejících účastech jihočeská posádka startovala postupně z marocké Marrákeše, polské metropole Varšavy a skotského Glasgow. Tentokrát z důvodu úspory času zvolila jako místo startu centrum soutěže v Monte Carlu.
Už cestou na Francouzskou riviéru ale tým ČK motorsport potkal první technický problém. „Ve čtvrtek ráno jsme se probudili na pumpě a zjistili, že máme u karavanu prázdné kolo. I když jsme ho na místě dofoukali, pořád ucházelo. Z prvního dálničního sjezdu jsme tak zamířili do nějaké vesničky k místnímu zemědělci, kde jsme kolo sundali a zjistili, že je prasklý disk. Karavan bohužel nemá rezervu, takže nám nezbylo nic jiného, než ráfek zavařit a dát do gumy duši. Naštěstí nás to ale nijak zvlášť nezdrželo a do Monte jsme dorazili v předvečer startu,“ popisoval úvodní peripetie spolujezdec Jan Bláha.
Hned v pátek ráno byly na pobřeží Středozemního moře na programu administrativní a technické přejímky, které si tým ČK motorsport patřičně užil. Komisaři oproti minulým ročníkům zavedli přísný metr a Macha s Bláhou ‚dusili‘ dlouhé čtyři hodiny. „Například jim vadilo, že naše 130tka v originálních barvách z roku 1977 má na kapotě nalepené dobové startovní číslo 44, které nás donutili strhnout. Pryč musely také nálepky ze zadního okna, které upozorňují na použití pneumatik s hroty a omezení rychlosti na devadesát. Kromě toho nám do auta namontovali systém GPS, abychom byli celé závody pod dohledem, kontrolovali homologace pneumatik a podobně,“ líčil člen jihočeské posádky.
Kvůli vysokému startovnímu číslu 222 vyrážela Škoda 130 RS během pátečního večera na trať až v poslední čtvrtině pole. I když velká část úvodní 950 kilometrů dlouhé etapy se jela v noci, na mnoha místech panovala díky fanouškům skvělá atmosféra. Kolem trati byly rozdělané ohně, diváci pekli maso a popíjeli víno. Spousta z nich navíc během závodů vyjela se svými historickými skvosty, takže u cest stálo několik exemplářů Renaultu Alpine či typu 8, vozů značky Simca nebo různých veteránských pickupů.
Oproti roku 2012, kdy Mach s Bláhou startovali z Varšavy a v autě strávili v kuse dlouhých 31 hodin, tentokrát dorazili do cíle ve Valence za necelý jeden den. Přesto považují letošní hvězdicovou jízdu za náročnější. „Cestou z Varšavy jsme se mohli na hlavních silnicích, kde třeba 200 kilometrů nemusíte nikam odbočovat, za volantem vystřídat. Z Monte Carla jsme ale vyjeli rovnou do hor, a jakmile jsme chytili rytmus, žádné střídání nepřipadalo v úvahu. Za necelých 24 hodin si tedy neodpočinul z nás dvou ani jeden. V tamním terénu si navíc musíte pořád dávat pozor, kde zrovna jste. Jedinou nevýhodou našeho startu přímo z Monte bylo, že jsme se motali pořád v jednom regionu a některou vesnicí jsme během závodů projížděli třeba třikrát,“ vysvětloval spolujezdec Bláha.
Dvojice týmu ČK motorsport ale zúročila své zkušenosti a v těžkém terénu nijak zvlášť nebloudila. Pozor si musela dávat zejména na regularity testech, kde podle slov Jana Bláhy stačilo přejet křižovatku a díky monitoringu přes GPS posádka okamžitě vyfasovala časovou penalizaci. „Principem soutěže je, že ráno dostanete jízdní výkaz, kde jsou například čtyři testy se stanoveným rychlostním průměrem 49,1 až 49,9 kilometrů za hodinu. Spolujezdec pak má za úkol vypočítat čas, za kolik má posádka ujet jeden kilometr. Tu rychlost pak musíte dodržet jak na hlavních silnicích, tak i v horách na sněhu a ledu, kde se rovněž jede za běžného provozu. Délka jednotlivých testů se pohybuje mezi 20 a 60 kilometry.“
Ještě v průběhu hvězdicové jízdy potkal jihočeskou ‚eresu‘ technický problém s převodovkou, která začala zlobit, a nakonec úplně vypověděl službu druhý převodový stupeň. „Ve vracečkách nám dvojka chyběla. Jednička byla málo, trojka zase moc rychlá. Na jednom z testů navíc ležel sníh, a tak jsme dvakrát skončili v hodinách. Naštěstí se nám pokaždé podařilo díky divákům vyškrabat se ven a dojet do cíle. Časovka byla kolem půl páté ráno, a protože se nám povedlo k ní dorazit s půlhodinovým předstihem, mechanici mohli auto mezitím připravit na výměnu převodovky - vyndali startér, sundali ochrannou ližinu pod motorem a povolili poloosy, aby to šlo co nejrychleji. Když jsme projeli časovkou, zamířili jsme rovnou k servisnímu autu a skříň se vyměnila asi za hodinu a půl,“ řekl navigátor.
Druhá převodovka však nevydržela ani nedělní etapu, sedmdesát kilometrů před cílem se přetrhla hlavní hřídel a zůstala v ní zařazená jednička. Kromě toho přestal fungovat tachometr, a tak posádka Škody 130 RS musela ve zbytku soutěže, jejímž principem je dodržování ideální průměrné rychlosti, jen odhadovat, jak rychle jede. Před časovou kontrolou mechanici Marcel Tuček a Jan Froněk auto znovu ‚porozebrali’ a po jejím projetí chtěli z obou porouchaných převodovek složit jednu funkční.
Dál už pokračuje Jan Bláha: „V tu chvíli jsme ale zjistili, že každá převodovka je trochu jiná, a tak jsme museli do auta vrátit tu původní bez dvojky. To samozřejmě zabralo spoustu času. Zároveň jsme volali do Čech, aby nám poslali třetí převodovku a jeli s ní přímo do města Clelles, kde jsme shodou okolností před rokem měnili těsnění pod hlavou. Mechanikům se tam podařilo domluvit vypůjčení dílny, tudíž jsme měli k dispozici zdviž. Když jsme přijeli na místo, převodovka tam ještě nebyla. Jen co jsme ale projeli časovkou, skříň dorazila. Na tisícikilometrové cestě do Francie to vyšlo prakticky na minutu. Kvůli zdržení jsme ale chytili 17 minut penalizace, další trestné body jsme dostali za neprojeté ertety (regularity testy - pozn. autora) a propadli se až na dno výsledkové listiny. Se třetí převodovkou jsme naštěstí dojeli až do cíle celé soutěže.“
Ve zbytku Rallye Monte-Carlo Historique už ale Karla Macha s Janem Bláhou čekaly jen ty příjemnější zážitky. Jeden z nich prožili hned po příjezdu do Monaka, když se šli ubytovat do ve městě nejstaršího Hotelu de Paris hned vedle kasina. „Je to strašné bludiště! Když jsme tam v úterý pozdě odpoledne přijeli, pokojská nás musela na pokoj odvést. Stejně jako další posádky jsme ale bloudili i po středečním vyhlášení výsledků. Ani navigátoři, kteří projeli celou Evropu, nemohli najít ten správný pokoj,“ smál se spolujezdec jediné české posádky na trati.
Do závěrečné Noci dlouhých ohňů, jedoucí se po těch nejslavnějších horských úsecích Rallye Monte Carlo, jako například nejznámější divácké místo na průjezdu přes průsmyk Col de Turini, odstartovala jihočeská 130tka v úterý hodinu před půlnocí. „Zbytek závodu jsme si chtěli maximálně užít. Protože se startovalo po půlminutě, na trati byl docela šrumec a každé předjíždění na úzkých klikatých silnicích bylo dost složité. Na nejvyšších místech ještě ležely zbytky sněhu. Do cíle jsme oproti loňskému roku dojeli nezraněni a dostali na památku další přívěsek s letopočtem, který jsme si na vyhlášení připnuli na sako. Pravidelní účastníci už tam nosí doslova řetěz,“ připomněl Bláha tradici soutěže.
Všechny posádky, které projely cílovou rampu, pak byly pozvány na zmíněné slavnostní vyhlášení vítězů do Sporting Clubu Monte Carlo, kde se konají různé významné události. „Kdyby se vyhlašovalo umístění na stupních vítězů odzadu, skončili jsme těsně pod nimi. Když už jsme tam ale byli, patřičně jsme si to užili. Na hotel jsme odcházeli jako jedni z posledních. (směje se) Pořadatelé připravili kulturní program, promítal se film z trati a asi patnáctkrát jsme vstávali na státní hymnu všech oceňovaných posádek. (směje se) Po půlnoci se všechno přesunulo na pódium, kde hrála kapela, otevřely se dva bary a místní vinař rozdával šampaňské,“ vyprávěl Jan Bláha.
Během slavnostního večera měli Jihočeši možnost potkat posádky, se kterými například startovali vloni ze skotského Glasgow. „Tím, že na trati jede přes 300 aut v intervalu nějakých pěti hodin, nemáte během závodu šanci se potkat. Rok od roku je konkurence silnější. Být mezi první stovkou vyžaduje důslednou přípravu, která obnáší trénink přímo na místě soutěže ještě před jejím startem. Ti nejlepší si dělají vlastní itinerář, kam si zaznamenávají orientační body, jako třeba čísla patníků nebo sloupů, a podle toho si hlídají čas a ujetou vzdálenost. Údajně, když si to najížděli, byli schopni stanovený čas projet s nulovým rozdílem. To je až neuvěřitelné! První desítka měla kolem dvou tisíc trestných bodů, my jsme jich nasbírali 131 tisíc. (směje se) Kdybych ale odečetl všechny penalizace, skončili jsme kolem 180. příčky. Náš kamarád, Švéd Mauritz Lange, kterého navigoval bývalý spolujezdec mistra světa v rallye Stiga Blomqvista Hans Sylvan, nám jednu kopii svého itineráře věnoval, takže jsme mohli jet podle jimi připravených orientačních bodů,“ vysekl poklonu konkurentům navigátor Karla Macha.
Škoda 130 RS týmu ČK motorsport bude minimálně do startu květnové Rallye Český Krumlov odpočívat na dílně. Kdo usedne za její volant, ale zatím není jasné. Nad dalším programem Karel Mach s Janem Bláhou zatím neuvažují.
Jejich současným hlavním úkolem je příprava 42. Rallye Český Krumlov a 3. New Energies Rallye Český Krumlov, které se konají ve dnech 2. a 3. května. Zároveň je v plném proudu příprava na pátý ročník South Bohemia Classic, což je dvoudenní setinová rallye sportovních a klasických automobilů. Slavnostní start je naplánován z českokrumlovského náměstí Svornosti v pátek 5. září večer.
A co bude příští rok? Monte Carlo možná Jihočeši absolvují s jiným strojem. „Čím dál tím populárnější jsou v současné době New Energies Rallye, tedy závody pro auta s alternativním pohonem. Na silnicích se už objevují třeba ferrari a maserati na ethanol nebo porsche na elektřinu. Nedávno vyjelo BMW i30, což je asi prozatímní vrchol v elektromobilech. Pokud se nám podaří dohodnout se s nějakým importérem, mohli bychom příští rok vyrazit na Monte s podobným vozem,“ poodhaluje na závěr plány kaplicko-českobudějovické dvojice Jan Bláha.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
