Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 
Budějcká Drbna

Lannovka bývala do roku 1816 výpadovkou z města směrem Třeboň

čtvrtek, 27. října 2016, 19:50

Drbna historička je pravidelný čtvrteční seriál a ani dnes tomu nebude jinak. Historik Jan Schinko se nyní podíval na Lannovu třídu u budějckého nádraží.

Na pohlednici pořízené v přesně nezjištěném čase, podle klidu na ulici a nikam nechvátajících občanů to mohlo být před 1. svět. válkou, je zachycena Lannova třída od nádraží směrem k městu. Je v těchto místech široká, protože do konce 19. století protékal Lannovkou Hlinský potok. Nezakryté koryto vedlo nejprve středem Lannovky, pak při její jižní straně (na snímku po levé straně), přičemž po obou březích byly aleje. Potok se zaklenul kolem roku 1898, kdy se současně odklonil od města Dobrovodský potok, který u budoucí ulice U jeslí přibral Hlinský potok. Pod Lannovkou poté proudila a proudí jen dešťová a stočná voda.

Aleje kaštanů (spisovně jírovců) promrzly za mrazů v únoru 1929. Tehdy naměřil profesor Jaroslav Maňák u Stecherova mlýna mráz -42,2 °C, na nádraží naměřili  neoficiálně -43,0 °C. Kaštany byly odstraněny v září 1929.

Lannovka bývala do roku 1816 výpadovkou z města směrem Třeboň. Toho roku byla dokončena nová císařská silnice ze sadů zvaná zprvu Vídeňská nebo podle Třeboně Rybářská, ale ustálilo se Rudolfovská. Z Lannovky se stala klidná ulice Stará cesta (Alte Strasse), zejména od roku 1868, kdy byla navíc omezena železničními kolejemi. Staré nádraží bylo relativně daleko, od něhož do centra se chodilo pěšky nebo jezdily kočáry Průmyslovou (tehdy Nádražní) a Žižkovou. Cestou bylo šest hospod včetně Šlajferny u Senovážného. Na Senovážném pak U labutě a U Glattů.

Stavební rozmach v Lannovce nastal po roce 1900, kdy se rozhodlo o stavbě nového nádraží. Současně o elektrické pouliční dráze, kterou radnice vlekle připravovala už od roku 1888 v podobě koňské, později parní a nakonec elektrické. Jedna z variant byla tramvaj Lannovkou. Na přelomu 19. a 20. století se postavil secesní a novorenesanční blok domů na snímku vpravo od Gernova domu na rohu Chelčického ke Gellertovo domu na rohu Štítného.

Třetí dům zprava je starší jednopatrový. V roce 1928 si v těch místech postavil dům Vojtěch Procházka, majitel instalatérského závodu (přestěhoval se sem z Jeronýmovy). Druhý dům zprava byl nábytkový dům Kordinů. Domy Kordinů, Procházků a Gellertů byly zasaženy a značně poškozeny při náletu v březnu 1945. Shodou okolností (cílem náletu bylo nádraží) u Gellertů sídlilo po dobu německé okupace gestapo. Komise místního národního výboru po válce rozhodovala o tom, který dům se opraví, obnoví či dostaví a kde budou torza domu stržena.

Zbytky zdiva domů Gellertů a Kordinů byly zbořeny. O odklízení trosek bylo rozhodnuto v březnu 1946. Procházkův dům se dostavěl v původním stylu. Firma Kordina a spol. (Štěpán Kordina, Josef Kodat a Ludvík Gregora) měla nábytek na skladě v Chelčického ulici. Do roku 1957 byly proluky po Kordinů a Gellertů ( před německou okupací majitel papírny) zastavěny cihlovými domy. Na rohu Štítného je tak lékárna, u Kordinů, původně truhlářský mistr z Lišova, obchod s oděvy.  

Ve městě se občas vynoří diskuse, kde je v Lannovce nahoře  a kde dole. Leckterý Budějčák meškající někde u Vatikánu (dříve u Jasu) se klidně vyjádří – dole na Lannovce u nádraží. Ale u nádraží je to na Lannovce nahoře. Odtud tekl Hlinský potok dolů a poblíž hlavní pošty se vléval do Mlýnské stoky. Při polemice se to vysvětlí, ale stejně se to zase po čase objeví. To je jako pověst, že lešení na Černou věž vedlo až z Rudolfova. Nová diskuse je, jestli se v místech na snímku sáňkovalo. Býval tam násep, pod kterým byly kryty a jsou pamětníci, kteří násep v zimě sjížděli na sáňkách. 

Napsal(a) Jan Schinko

O čem píše Drbna.cz

Jak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatelJak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatel

Jak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatel

pátek, 24. května 2019, 14:43Rozdíly mezi kraji panují především s ohledem na typ bydlení. Zatímco ve Středočeském nebo Zlínském...

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátorDRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

pátek, 24. května 2019, 13:18Tří miliony tun mramoru, 3500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha...

Den s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenkuDen s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenku

Den s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenku

pátek, 24. května 2019, 11:23Den jsem strávil s terénními pracovnicemi Helenou a Ilonou ze Společnosti Podané ruce. Nejen u...

© 2011 - 2019 TRIMA NEWS, s. r. o