Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

Budějcká Drbna

DRBNA HISTORIČKA: V Broukárně v Divadelní ulici zapíjel Roden starší Rodena mladšího

čtvrtek, 27. dubna 2017, 16:31

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes, o posledním aprílovém čtvrtku. Historik Jan Schinko se v dalším pokračování této oblíbené pravidelné rubriky zaměřil na budějckou Divadelní ulici. Na ulici, ve které v roce 1934 vyrostl vysoký moderní dům zvaný Broukárna. Už za socialismu byla v přízemí Broukárny malá restaurace. Bylo to domácké prostředí, na rozdíl od Savoye. Chodili tam herci z divadla. A Karel Roden starší tam oslavoval narození Karla Rodena mladšího.

Fotografové a vydavatelé pohlednic po roce 1908 hleděli na to, aby v záběru byla tramvaj. V případě, že zrovna nejela, do pohlednice se přimalovala. Město, kde jezdily tramvaje, se považovalo za evropsky moderní. Tato pohlednice byla pořízena asi před rokem 1911, soudě podle toho, že v levém rohu Divadelní (dnes ul. Dr. Stejskala) a Široké nestojí ještě Zemská banka či hovorově Landesbanka. Vlevo pořád odolává Velký pivovar, zvaný také Bílý podle toho, že vařil pšeničné pivo, který měl v přízemí podloubí, což lze na snímku vysledovat.

Pohlednice nevtíravě vyzařuje kvasný čas a rozmach města před 1. světovou válkou. Byla to doba režimu c. k., kterou dnes monarchisti označují jako jednu z nejlepších ér. Může se s nimi polemizovat a uvádět, že císař František Josef I. hloupě podepsal nešťastnou válku, posléze světovou, kvůli Sarajevu, ale zrovna v Budějcích představuje doba před touto válkou mimořádný rozvoj a i přípravu dohody o spolupráci mezi Augustem Zátkou (Češi) a Josefem Taschkem (Němci).

Mezi roky 1900 a 1914 bylo ve městě postaveno nové nádraží, městská elektrárna včetně elektrického osvětlení, zavedeny tramvaje, trolejbusy ke hřbitovu, postaveno muzeum, okresní dům, justiční palác, nový poštovní úřad, všeobecná nemocnice, deset velkých škol, několik okázalých bank, rozvod pitné vody do asi 60 stojánků (pumpiček) atd., nehledě na další velkorysé plány. Z tohoto hlediska se tato éra, že byla zlatá, vyvrátit monarchistům nedá. Z jiných hledisek by se to vyvrátit dalo.

Velký pivovar vařil zde pivo do roku 1852. To byl poměrně zásadní zlom, protože se přestalo po skoro po 590 letech vařit pivo v centru města. Na Linecké postavili právovárečníci nový moderní pivovar a v roce 1895 český pivovar na Pražské. Léta až do 1. republiky zůstávaly na domech v historickém jádru města várečná práva. Velký pivovar v Divadelní byl následně do základů zbořen (mohlo se tam zařídit pivovarské muzeum) a jen si Měšťanský pivovar, ustanovený v roce 1795, nechal sklady v Široké ulici, kde distribuoval sudy známý pan Schnarcher.

Za Velkým pivovarem směrem k náměstí stojí stále Kočvarův dům, který má zachované podloubí, dnes je na domě nápis Zlatý dům evropské kultury a za ním na rohu Široké obchodní dům Glogau, který měl také podloubí. V roce 1934 koupila obchodní dům Glogau pražská firma Brouk a Babka, nechala ho zbořit a postavila si tam vysoký moderní obchodní dům – oblíbenou Broukárnu, ale bez podloubí. To nebyl problém podloubí jako jedinečný výtvarný prvek města zachovat. Nebyl však zájem. Modernou Broukárna byla. V neděli chodily celé rodiny do Broukárny.             

Dům B+B byl slavnostně otevřen dne 24. srpna 1935. Divadelní a Široká byly plné lidí, jak bylo patrné v dokumentu uváděném v televizi v pořadu Karla Čáslavského. Již za socialismu byla v přízemí Broukárny malá restaurace. Bylo to domácké prostředí, na rozdíl od Savoye. Chodili tam herci z divadla. Karel Roden starší zde oslavoval narození Karla Rodena mladšího. Broukárna sama neustála vývoj obchodních domů, spolkl ji Prior. Nedařilo se ani přejmenovat objekt na Dětský dům. 

Dům vpravo v barokním střihu býval od poloviny 18. století do poloviny 19. století vojenskou nemocnicí (k. k. Artillerie-Spital), která se potom přestěhovala na Lineckou. Dům patřil později rodině Skerlů a rodině Brožů. Za Jana a Karolíny Skerlových se již v roce 1886 začala v domě každý den pražit káva. Tento rok se může přibližně brát jako začátek kávy či kafování ve městě. Slavná kávová firma Julius Meinl přišla do Budějc později.

Napsal(a) Jan Schinko

O čem píše Drbna.cz

O2 chce od státu 106 milionů za služby pro postižené a budkyO2 chce od státu 106 milionů za služby pro postižené a budky

O2 chce od státu 106 milionů za služby pro postižené a budky

Dnes, 11:31Největší tuzemská telekomunikační firma O2 požaduje od státu 106 milionů korun za poskytování...

Móda Orsay je díky Priceless Specials dostupnější, cashback zvýšen na dvojnásobekMóda Orsay je díky Priceless Specials dostupnější, cashback zvýšen na dvojnásobek

Móda Orsay je díky Priceless Specials dostupnější, cashback zvýšen na dvojnásobek

Dnes, 11:02Módní oblečení značky Orsay uhrazené platební kartou Mastercard nebo Maestro je od 22. srpna až do...

ODBORNICE: Vzdělávání nadaných v ČR je potřeba zlepšitODBORNICE: Vzdělávání nadaných v ČR je potřeba zlepšit

ODBORNICE: Vzdělávání nadaných v ČR je potřeba zlepšit

Dnes, 10:27V ČR stále moc nefunguje podpora rozvoje nadaných dětí. Legislativa s podporou jejich vzdělávání...

© 2011 - 2019 TRIMA NEWS, s. r. o