Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

Budějcká Drbna

České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Dlouhá cesta mozaiky Růženeckého kostela

sobota, 27. května 2017, 11:26

Mám dluh, jsem si ho vědom, a tak se s ním musím vypořádat. Před měsícem jsem v tomto sloupku popsal výzdobu kostela Panny Marie Růžencové v Žižkově ulici. V článku jsem zmínil Petra Lenze, zakladatele beuronské umělecké školy a Václava Klementa Petra, který stavbu kostela neúnavně prosazoval. A teď k tomu dluhu. Mám obavu, že až jednou na věčnosti potkám Viktora Foestera (1867 až 1915), tak mu budu těžko odpovídat na otázku: „Proč jste mne také nezmínil? Také jsem se zasloužil o Růženecký kostel.“ V dnešním dílu, musím tedy tuto chybu napravit a dluh smazat.

Když vcházíte ze Žižkovy ulice do kláštera petrínů a zvednete oči do výše, uvidíte krásnou, velkou, dominantní mozaiku, na které je sedící Panna Maria a v nohou jí klečí dvě postavy. První je tehdejší českobudějovický biskup Martin Hora a druhým mužem je Václav Klement Petr, který je spíše znám pod svým řeholním jménem P. Desiderius.

Autorem mozaiky je právě výše zmíněný Viktor Foester. Zajímavostí je, že ji nesestavoval v Českých Budějovicích, ale v italském klášteře Monte Cassino. Zde byla mozaika vytvořena z kousků benátského skla o velikosti 1x1,5 cm a negativně nalepena na podklad, aby mohla být převezena k nám do portálu kostela Panny Marie Růžencové.

Dovolte nyní malou odbočku ke klášteru Monte Cassino. Prostory tohoto kláštera ještě v jednom směru obohatily naši kulturu, tentokrát jazykově. V jeho zdech sepsal svatý Benedikt pravidla klášterního života „Regula Benedicti“ neboli „Řehole Benediktova“. Podle názvu tohoto spisu nazýváme mnichy, kteří podléhají klášternímu životu, řeholníky. Klášter v Monte Cassinu znají příznivci historie jako místo krutých bojů za druhé světové války. 

Zpět ale k mozaice. Ta byla tedy v klášteře vytvořena a opatrně převezena do Českých Budějovic. I tak ale došlo při transportu k poměrně velkému poškození, které bylo nutné při instalaci mozaiky v roce 1904 opravit.

A ještě malý dodatek ke vstupnímu portálu - pod velkou mozaikou s Pannou Marií je menší půlkruhová mozaika s Ježíšem Kristem. V ruce drží knihu s latinským nápisem, který je možno přeložit jako „Já jsem vzkříšení a život“.

Podívejte se na několik krásných fotografií Milana Bindera, které byly pořízeny před rekonstrukcí vstupního portálu, která započala po letošních Velikonocích.

Napsal(a) Martin Maršík | Foto Milan Binder

Štítky kostel, mozaika, výzdoba, klášter

Výzdoba kostela Panny Marie Růžencové v Žižkově ulici.Výzdoba kostela Panny Marie Růžencové v Žižkově ulici.Výzdoba kostela Panny Marie Růžencové v Žižkově ulici.Výzdoba kostela Panny Marie Růžencové v Žižkově ulici.Výzdoba kostela Panny Marie Růžencové v Žižkově ulici.

O čem píše Drbna.cz

Před deseti lety v ČR zemřela první oběť na prasečí chřipkuPřed deseti lety v ČR zemřela první oběť na prasečí chřipku

Před deseti lety v ČR zemřela první oběť na prasečí chřipku

Dnes, 10:11První případ úmrtí na chřipku A(H1N1), takzvanou novou nebo prasečí, byl v Česku zaznamenán před...

SOUTĚŽ: Na původu záleží. České kuře, Vodňanské kuřeSOUTĚŽ: Na původu záleží. České kuře, Vodňanské kuře

SOUTĚŽ: Na původu záleží. České kuře, Vodňanské kuře

neděle, 20. října 2019, 18:39Valí se na vás ohromná množství reklam snažící se zaujmout vaši pozornost? Rádi byste vybrali to...

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procentSTUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

neděle, 20. října 2019, 11:51Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to...

© 2011 - 2019 TRIMA NEWS, s. r. o