Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 
Budějcká Drbna

MĚSTO PŘED STO: Kina v Českých Budějovicích se od dob první republiky hodně změnila

úterý, 20. února 2018, 19:12

Budějcká Drbna přináší druhý díl seriálu, který vznikl ve spolupráci s historikem Janem Schinkem u příležitosti stoletého výročí republiky. Jaké proměny se ve městě za sto let odehrály? Nyní se zaměříme na provoz kin, chcete-li biografů.

Po vzniku nové Československé republiky se vedle hospodářství  začala rychle rozvíjet také kultura. Navazovala sice na předchozí trend před válkou v roce 1914, ale byla v jiném rozměru vyvolaném oprávněným nadšení ze svobody a češtiny. Hned začaly hrát biografy. Filmy byly němé, pod plátnem hrál někdo na piáno, současně se díval na obrazy a podle nich měnil melodii a rytmus. V Grandu na Mariánském náměstí hrál pod plátnem salónní kvintet. Ve Hvězdě se hrálo na piáno za plátnem.

Stranou stál chlápek a zvučným hlasem svítě si baterkou četl děj. Špatně se mu četlo, slabikoval, takže často četl to, co už se na plátně neodehrávalo. Nijak to nevadilo, filmy byly poeticky řečeno okno do světa. Najednou divák viděl Niagarské vodopády, nebo Japonce. Kolem roku 1925 byly v domě staré pošty na rohu náměstí a Biskupské vybouraná velká okna (Klub za staré Budějovice nestačil zasáhnout), ve kterých se k večeru natáhlo promítací plátno a každý večer v sezóně běžely reklamy a filmy. K tomu se na gramofon pouštěly nové melodie (už tehdy se říkalo šlágry).

Biografy prožívaly boom, vůbec první republika byla doba biografová. K provozu biografu musela být licence. Na schůzi městské rady v červenci 1921 se projednávaly žádosti šesti společností o licenci na biograf. Žádala například Národní jednota pošumavská, Družstvo válečných invalidů (české i německé), německý turnéřský spolek Jahn a Německý dům. Městská rada nedoporučila Okresní správní komisi vyhovět s tím, že je biografů ve městě už dost Okresní správní komise všechny žádost zamítla. Že bylo biografů ve městě dost, si asi myslela jen městská rada (přitom už česká), podle dobových listů jich však dost nebylo.


Kino Kotva v současnosti, foto: Jan Luxík

Později už nemohla městská rada přehlížet zájem o biografy a povolila licenci sdružení YMCA. V roce 1928 pak Sokolům v kině Kotva a katolickému spolku Orel v biografu Elekta. Zatímco biografy rostly, divadlo stagnovalo, přičemž filmy byly po celá 20. léta 20. století němé, což u grotesek nevadilo, ale u detektivech pomalejší divák nestíhal. První mluvenou filmovou detektivku uvedl biograf Elekta.

Divadlo zahájilo dne 6. září 1919 Daliborem od Bedřicha Smetany. Od roku 1922 přímo zápasilo s nedostatkem diváků a peněz na provoz. Nezájem trval několik let. Důvody byly finanční, na čemž se podílelo vedení i diváctvo. Ze vzpomínek Františka Rady v publikaci Když se psalo T. G. M. týkající se roku 1924 se píše: „Herci měli hlad, byli zadlužení a odnášeli své věci do zastaváren.“

Přitom v září 1922 řídil v divadle Prodanou nevěstu a Polskou krev sám autor slavné Polské krve Oskar Nedbal. Ku dni 1. prosince 1922 dostal veškerý personál divadla výpověď s tím, že nejsou peníze. Divadlo se pokusilo zachránit situaci v roce 1923 zájezdy po jižních Čechách, ale kupříkladu v Táboře a Písku plno nebylo. Potom se nějaké peníze sehnaly a zase se hrálo. Situace se zajištěním gáže herců se opakovala. Nakonec v červenci 1929 bylo Jihočeské národní divadlo o třech souborech (opera, opereta, činohra) z ekonomických důvodů rozpuštěno.

Nové období pro kamenné divadlo začalo v sezóně 1931/1932, kdy se ředitelem znovu založeného divadla stal divadelní podnikatel Bedřich Jeřábek z Prahy, který už jednou ve městě působil a na Prodané nevěstě na letní scéně na Střeleckém ostrově měl tři tisíce diváků. Mezitím zanikly němé filmy a biografy s mluvenými byly permanentně plné. Nastala doba kvalitních českých filmů s kvalitními herci. Řada prvorepublikových filmů se hraje ještě dnes a zdá se, že se bude hrát pořád.

Napsal(a) Jan Schinko | Foto Archiv Jan Schinko, Jan Luxík

Štítky 100 let republiky, výročí, kino

O čem píše Drbna.cz

Život v Česku se za posledních sto let protáhl o tři desetiletíŽivot v Česku se za posledních sto let protáhl o tři desetiletí

Život v Česku se za posledních sto let protáhl o tři desetiletí

úterý, 21. května 2019, 17:38Život v Česku se za poslední století výrazně prodloužil. Muži mají šanci žít o 29 let déle než...

VÝSTRAHA: Meteorologové varují před vydatným deštěm, od středy platí povodňová pohotovostVÝSTRAHA: Meteorologové varují před vydatným deštěm, od středy platí povodňová pohotovost

VÝSTRAHA: Meteorologové varují před vydatným deštěm, od středy platí povodňová pohotovost

úterý, 21. května 2019, 14:28Během středy bude vydatně pršet. Celkem může napršet až 75 milimetrů, v Jizerkách dokonce až 100...

Hru o trůny sledovali i na Ministerstvu zahraničních věcí, dnes vyzradili konecHru o trůny sledovali i na Ministerstvu zahraničních věcí, dnes vyzradili konec

Hru o trůny sledovali i na Ministerstvu zahraničních věcí, dnes vyzradili konec

úterý, 21. května 2019, 14:25Seriál Hra o trůny poslední týdny doslova hýbal světem. Zejména tím na sociálních sítích. Vše...

© 2011 - 2019 TRIMA NEWS, s. r. o