Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 
Budějcká Drbna

„Šulistovo zboží známo, jakostí se chválí samo.“ Firma Šulista patřila k moderním budějckým obchodům

čtvrtek, 23. července 2015, 17:11

Další díl Drbny historičky od Jana Schinka se věnuje firmě Šulista, která sídlila v ulici U Černé věže. Přestože dvakrát dům, kde firma sídlila, vyhořel, pořád patřili Šulistů k vyhlášenému obchodu.

Na snímku z archivu Milana Klůce pořízeném po Vánocích 1939 je zachycen požár domu firmy Šulistaulici U Černé věže (tehdy Sterneckově). U Šulistů tenkrát hořelo dvakrát. Příčinou prvního požáru byl trám v komíně, který přehořel a spadl do kamen v přízemí. Proto na snímku vychází kouř z přízemí a stoupá nahoru. Druhý vznikl od kamen koksáků, kterými si hasiči topili, když hledali ve zmrzlém zboží dokumenty. Dům vyhořel poté definitivně. Propadly se i stropy obou pater. Zrovna pro zimní období měla oblíbená firma spolehlivou radu: „Mohou padat sněhu metry, máš-li od Šulistů svetry.“

V průběhu roku 1940 byl dům obnoven. Obchodník a textilní znalec Václav Šulista si zařídil v roce 1928 obchod pleteným, stávkovým zbožím a prádlem v novém elektrárenském paláci (RČB, později JČE) na Lanovce. V roce 1936 koupil dům ve Sterneckově ulici od Jana Müllera a nechal stylově upravit portály v přízemí v tehdejší moderně. Podle Václava Šulisty mladšího (relativně, protože je mu dnes 85 let), lékárníka, byly chromované portály od zdatné firmy Jana Čutky. Šulistů měli nápaditého šéf-aranžéra. Krátce a stručně: „Dárky od nás potěší.“

Ve frontě domů v ulici U Černé věže vypadá Šulistů dům trochu jinak než okolní domy. Dům totiž postavil v ranném funkcionalismu obchodník Jan Müller v roce 1929 na místě staršího domu tvarově barokního průčelí se štítem. Konzervátor Adolf Träger vzhled hranatého Müllerova domu kritizoval v místních listech a i v celostátním časopise. Jan Müller se odtud  se svým závodem karlovarského porcelánu (psáno porculánu), sklem, kuchyňskými a domácími potřebami a hračkami přestěhoval na konci roku 1937 do jiného domu naproti v ulici.

Dům má členitou a polozapomenutou historii. Na přelomu 19. a 20. století zde byla plzeňská pivnice a kavárna U Volbrechtů. Václav Volbrecht si v roce 1906 postavil nový vlastní dům na konci Kněžské ulice. Po Volbrechtů koupil dům Antonín Kovač, majitel velkozávodu knihařského a papírnického. Mezitím vedl restauraci nájemce Marschik, který podle Jihočeských listů podlehl nátlaku Němců, vedl živnost kavárenskou a hostinskou po německu a přišel proto v převážně české ulici na mizinu. Antonín Kovač koupil dům v době, kdy již byla restaurace zrušena. Za Kovače byl ve dvoře postaven tovární objekt pro výrobu knihařskou, kartonáží a sáčků.

Šulistů dům patřil k moderním budějckým obchodům 30. let (Brouk a Babka, TE-TA, LI-DO, Baťa, Sadovský, RU-DA, Markgraf, Wichta, Rolný aj.). I za socialismu zůstal v domě „textil“, ale jen jako ředitelství obchodního podniku Textil. V přízemí měl napřed n. p. ZDAR vzorkovnu zboží, později podnik Drobné zboží drogerii.

Firma Šulista pokračovala po roce 1945. Stále platilo, že „Šulistovo zboží známo, jakostí se chválí samo.“ Podnik byl znárodněn krátce po tzv. vítězném únoru 1948 a to navíc se zpětnou platností od 1. ledna 1948. Znárodněno bylo všechno. Také zubní zlato, které měl Václav Šulista starší, který se právě vrátil od zubaře, na stole. Šulistů alespoň nadále v domě mohli bydlet. Není to písemně doloženo, ale i za socialismu si ředitel Textilu odborných textilních znalostí Václava Šulisty, dokud žil, považoval.

Václav Šulista mladší připomněl: „U nás v přízemí byl čepičář Vopava. Ten šil po válce Rusům furažky (čepice)“. V roce 1939, ještě před požárem, ale už za německé okupace, prodávala U Šulistů paní Randáková také německým vojákům, když přišli nakupovat. Na jejich dotaz, zda výrobek je vlněný odpovídala česky: „To víš, že je to Wolle, ty vole.“

O čem píše Drbna.cz

Jak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatelJak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatel

Jak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatel

Dnes, 14:43Rozdíly mezi kraji panují především s ohledem na typ bydlení. Zatímco ve Středočeském nebo Zlínském...

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátorDRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

Dnes, 13:18Tří miliony tun mramoru, 3500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha...

Den s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenkuDen s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenku

Den s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenku

Dnes, 11:23Den jsem strávil s terénními pracovnicemi Helenou a Ilonou ze Společnosti Podané ruce. Nejen u...

© 2011 - 2019 TRIMA NEWS, s. r. o