Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 
Budějcká Drbna

Staroměstská už není jako dřív. Všechny domy z ní zmizely, zůstal jen panelák v pozadí

čtvrtek, 3. září 2015, 17:01

Pamětníci budou určitě vzpomínat na to, že ulice Staroměstská nevypadá tak, jak vypadala dříve. Stejně jako historik Jan Schinko, který se v dalším díle Drbny Historičky věnuje ulici, která existovala dávno předtím, kdy se ještě na soutoku Vltavy a Malše rozkládaly mokřiny a bujná pralesní lužní vegetace.

Všechny domy, co jsou k vidění na snímku pořízeném před rokem 1970, byly hrubě zbořeny. Pouze vlevo v pozadí rozestavěný panelák existuje. Záběr zachytil ulici Staroměstskou ve směru od koldomu ke staroměstské škole. Vpravo se lomí a dále pokračuje Staroměstská, vlevo mimo snímek vede Budivojova kolem patrových domů, z nichž v jednom bývala chvalně známá Hospoda Na schůdkách. To byla celkem normální hospoda, ale v letních dnech posedávali pivaři na schodech do domu. Není to přímo doloženo, ale vrchní jim nosil pivo až na ty schůdky.

Pohledově tuto část Staroměstské uzavírá staroměstská škola z roku 1861. Na snímku je už poněkud pustá, poněvadž se odstěhovalo Podnikové ředitelství státních lesů na Rudolfovskou do vlastního domu. V přízemí školy je ještě v provozu obchod Jednoty s názvem Družstevní prodejna - potraviny, uzeniny. Škola byla zbořena v únoru 1970. Byla zima, ruská okupace, takzvaná normalizace, začal platit pendrekový zákon, takže se politikům bouralo snadno.

Zbořit školu je ovšem impertinence, byť objekt za léta působení lesáků trochu sešel. Družstevní prodejna také tratila, ale Jednota si později postavila Družstevní obchodní dům Družba. Staroměstská škola z roku 1861 postavená stavitelem Alexandrem Haasem jako obecná škola pro Staré město byla v tom čase vlastně nová. Stará škola s nedostatečnou kapacitou sídlila v domku u hřbitova.

Před školou bývalo malé náměstí (na snímku to není patrné), kde vlevo stál statek Holanských, původně Daudlebských, zmíněná Hospoda Na schůdkách a pumpička na pitnou vodu představující komunikační uzel. U pumpičky či vasrlajtunku se člověk dověděl, co je nového na Starém městě a co se přihodilo. Další pumpička stála až u dnešního koldomu nebo v Pekárenské.

Staroměstskou obecnou školu navštěvovali mimo jiné také šmídovňáci, což byly děti z rozsáhlého domu na Pražské zvaném Šmídovna. Kluci ze Šmídovny byli výrazní i „významní“ školáci a řada učitelů, publicistů i spisovatelů se o nich zmiňuje. František Rada vzpomínal, že po skončení školního roku, když již měli šmídovňáci vysvědčení v ruce, vyřídili si to ručně s žáky, kteří jim byli celý rok dáváni za vzor. Jiní publicisté se šmídovňáky kamarádili a chválili si. Pravda bude asi uprostřed. Šmídovna byl areál pro chudé rodiny. Obecná škola byla často první a poslední vzdělání šmídovňáků. Uměli se o sebe postarat a nedali se.

Před 1. světovou válkou si ve staroměstské škole zařídila truhlářské a tesařské dílny průmyslová škola v Resslově ulici (později stavárna). Za války obsadilo školu c.k. vojsko. Normální lidi, toho času vojáci z mobilizace, kteří čekali na odjezd na frontu. Měli hlad, chodili na práci za jídlo po Starém městě. Zejména Maďaři byli družní, zpívali dětem maďarské písně a léta se potom na Starém městě zpívaly tyto písně stále maďarsky, což bylo neznalým národopiscům záhadou, jak se to tam dostalo. 

V roce 1931 byla průmyslová škola v Resslově ulici povýšena na vyšší průmyslovou střední školu s maturitou, čímž ve Staroměstské byl zařízen také internát pro studující. Od září do listopadu 1945 obsadili staroměstskou školu Rusové. Učebny a dílny se musely přestěhovat do Primavery v Kubatově ulici (později Jihočeské dřevařské závody). Ve škole potom zůstaly jen dílny stavárny, lesní závod a Státní lesy. Podstatou škody likvidace Starého města je, že zmizela nejstarší ulice města, která existovala dávno předtím, kdy se ještě na soutoku Vltavy a Malše rozkládaly mokřiny a bujná pralesní lužní vegetace.

Napsal Jan Schinko

O čem píše Drbna.cz

Jak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatelJak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatel

Jak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatel

Dnes, 14:43Rozdíly mezi kraji panují především s ohledem na typ bydlení. Zatímco ve Středočeském nebo Zlínském...

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátorDRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

Dnes, 13:18Tří miliony tun mramoru, 3500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha...

Den s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenkuDen s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenku

Den s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenku

Dnes, 11:23Den jsem strávil s terénními pracovnicemi Helenou a Ilonou ze Společnosti Podané ruce. Nejen u...

© 2011 - 2019 TRIMA NEWS, s. r. o