Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

Budějcká Drbna

Královské město, královské náměstí. Ideální místo pro trh a obchod

čtvrtek, 12. března 2015, 12:14

V dalším díle Drbny historičky zůstává Jan Schinko hlavně na náměstí. Tentokrát se věnuje městským trhům. Těch zpočátku moc nebylo, ale později jejich počet narůstal takovým způsobem, že nebyly jen ve středu Budějc.

Rytíř Hirzo vyměřil před rokem 1265 pro budoucí královské město neobyčejně velké náměstí. Historik Karel Pletzer odhadoval, že město mohlo mít na začátku existence nejvýše 4 000 obyvatel. Spíše mělo ještě méně. Rozkládalo se jen v hradbách, což je dnes historické jádro mezi Malší, slepým ramenem a Mlýnskou stokou. Při úvaze, že ve městě bylo ve 13. století asi 200 domů (některé ulice neměly plnou zástavbu), v každém 10 lidí, vychází počet obyvatel na 2 000. Když maximálně 300 domů, žilo by ve městě 3 000 lidí. To mají dnes města Lišov nebo Hluboká.

K otázce, proč tak obrovské náměstí, se nabízí vysvětlení, že šlo o město královské, a tudíž i náměstí určené pro trh a obchod muselo být královské. Relativně moderní, kdy přímo na náměstí vedly ulice z městských bran a do nich zase obchodní cesty. Rožmberská města tak velká náměstí neměla. Největší obchodní událostí na náměstí byly výroční trhy. V Budějcích za Karla IV. jeden výroční trh, za Ladislava Pohrobka dva, za Rudolfa II. tři a za Marie Terezie čtyři - tříkrálový, velikonoční, švestkový a martinský. V 19. století už byl velký trh každý měsíc.

Výroční trh trval 14 dní. Uvádí se, že v roce 1839 bylo na náměstí 60 boud a 600 stánků. Z dobových novin se dá vyčíst, že se na trhu či jarmaku dost kradlo. Podle Jihočeských listů bylo více kapesních krádeží než krádeží zboží z pultů. Informovalo se detailně. Debata v roce 1922 mezi ovocnáři Františkem Kadlecem a Tomášem Šumanem vyvrcholila tím, že Šuman udeřil Kadlece kilovým závažím a zranil ho do krve tak, že musel být přivolán doktor Šimša. Než se lékař dostavil, udeřil Šuman závažím i Kadlecovu ženu. Není ale zjištěno, o co šlo.

Dobytčí trhy se konaly na jiných místech (nejprve u plynárny, potom u nádraží, také na Senovážném náměstí). Roku 1922 bylo na dobytčí trh přivedeno 364 koní (12 hřebců, 113 valachů, 177 kobyl a 62 hříbat). Vepřového dobytka celkem 512 kusů. Hovězího dobytka 265 býčků, 840 volů, 385 krav, 85 jalovic a 17 telat. Překvapuje 840 volů. Asi to souviselo se zvyšováním počtu nákladních automobilů, na vsi i prvních traktorů, a s novými dopravními předpisy, které dělaly volům potíže.

Od roku 1922 platily pro umístění tržišť ve městě nové předpisy stanovené usnesením městské rady ze dne 25. srpna 1921. Na hlavním náměstí zůstal prodej ovoce a zeleniny v malém, prodej ve velkém byl přeložen na prostranství mezi muzeem a biografem Royal. Trh na hliněné, smaltované, železné a skleněné zboží byl přestěhován ke klášteru. Stánky s galanterním zbožím zůstaly na náměstí. Trh na holuby, králíky a drobné zvířectvo byl přeložen od městské váhy (na Senovážném náměstí) na starou Lineckou silnici před hostinec U Zlaté husy.

Trh na seno a slámu byl umístěn na starou Lineckou silnici za most z Divadelní. Není ale jasné, kde se fůry sena vážily, když městská váha byla na Senovážném náměstí a potom přeložena na Novohradské poblíž tabáčky. Trochu v tom byl chaos, poněvadž ovoce se prodávalo také u kláštera, u pošty a pod Černou věží. Houby v Piaristické. V době jarmarků byla městská policie v pohotovosti. Do roku 1929 sídlila na radnici, potom v Kněžské ulici v zadním traktu domu U Tří kohoutů.

K trhům také patřili kejklíři, kouzelníci, jasnovidky, vykladačky z karet a mastičkáři. Vzhledem k tomu, že tyto „služby“ se provozovaly na každém trhu, měly jistě zákazníků dost. Ve 20. století trvaly výroční trhy už jen jeden den, nejčastěji v pondělí. Na trhu se prodávalo všechno. V paměti zůstal turecký med, pendreky, sladké dřevo (lékořice) a okurky v láku přímo ze sudu. Pamětníci nejvíce vzpomínají právě na okurky vytahované ze sudu dřevěnými kleštěmi. Okurky zpola zabalené v papíru se jedly na místě a při chůzi.

Napsal Jan Schinko

O čem píše Drbna.cz

Zastupitelé Prahy 5 odvolali starostu Mazura i radníZastupitelé Prahy 5 odvolali starostu Mazura i radní

Zastupitelé Prahy 5 odvolali starostu Mazura i radní

Dnes, 12:28V čele Prahy 5 skončila dosavadní rada v čele se starostou Danielem Mazurem (Piráti). Zastupitelé...

PRŮZKUM: Česká společnost je rozdělena do šesti sociálních třídPRŮZKUM: Česká společnost je rozdělena do šesti sociálních tříd

PRŮZKUM: Česká společnost je rozdělena do šesti sociálních tříd

Dnes, 11:39Česká společnost je rozdělena do šesti společenských tříd, které se liší složením svých zdrojů a...

O ekologického Oskara bojuje deset projektů. Kvalita přihlášených projektů každým rokem rosteO ekologického Oskara bojuje deset projektů. Kvalita přihlášených projektů každým rokem roste

O ekologického Oskara bojuje deset projektů. Kvalita přihlášených projektů každým rokem roste

Dnes, 10:08Celkem deset inovativních projektů soupeří v ekologické soutěži E.ON Energy Globe, která letos...

© 2011 - 2019 TRIMA NEWS, s. r. o