Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

Budějcká Drbna

Chotýčanským vojákům Švejkova pluku se ve své nové knize věnuje Jan Ciglbauer

neděle, 17. dubna 2016, 18:51

Vojáci Švejkova pluku. Tak svou novou knihu, která vyšla v limitovaném nákladu 300 kusů, pojmenoval Jan Ciglbauer z Českých Budějovic. O čem pojednává, rozebíráme v následujícím rozhovoru se samotným autorem.

Kniha obsahuje vzpomínky vojáků z Chotýčan... Jak jste se k tomuto materiálu dostal? A co pro vás vlastně bylo impulsem k napsání knihy?

Na tyto vzpomínky jsem narazil během práce pro náš web Historie severního Českobudějovicka. Začali jsme psát články o historii našeho regionu, ke kterým představovaly obecní kroniky jeden ze základních pramenů. Některé kroniky jsou uložené v archivech a dokonce zdigitalizované, některé ale jsou uložené stále na obecních úřadech včetně té chotýčanské. S kolegou Erikem Hiekem jsme se tak jednou zajeli podívat i na tuto kroniku a objevili v ní poklad v podobě vzpomínek místních mužů na 1. světovou válku, tak jak je zaznamenal ve 20. letech kronikář a řídící učitel Šulista. Tehdy mne ale ještě nenapadlo vzpomínky vydat knižně. S kolegy jsme je začali přepisovat a některé jsme zveřejnili na našem webu, nebo v novinách. Teprve když se sešly i další tematicky podobné materiály, přišel nápad na nějakou malou knihu.

Jak název napovídá, zmínění muži prošli válkou v budějovickém 91. pluku. Ostatně proto název Vojáci Švejkova pluku... Přímo tomuto pluku je věnována i druhá část knihy. Můžete ho blíže představit?

91. pěším plukem prošla asi polovina chotýčanských branců. Ostatní sloužili za války u nejrůznějších dalších jednotek dělostřeleckých, dragounských, telegrafních, zákopových a dokonce i námořních. Ale 91. pluk dominoval, protože se Chotýčany nacházely v doplňovacím okrese tohoto pluku. Nasazení této jednotky těsně po skončení Světové války patří neprávem k opomíjeným a téměř zapomenutým událostem moderních dějin jižních Čech. Se vznikem Československého státu 28. října 1918 se nehodlali smířit političtí reprezentanti Němců, žijící v českém pohraničí, a pokusili se již tehdy pohraniční oblasti připojit k Rakousku nebo Německu. Zasáhnout tak musela armáda a sjednat pořádek. 91. pěší pluk svedl větší boj s německými separatisty o Kaplici, jinak byla celá akce poměrně rychlá a rázná.

Třetí část je věnována pietním památkám a válečným hrobům z období 1. světové války na Českobudějovicku. Jak moc je tato oblast zmapována? Věnoval se jí už někdo v nějaké publikaci?

Zmapována dosud nebyla prakticky vůbec. Objevovaly se jen zmínky o existenci vojenských pohřebišť v Českých Budějovicích, jejich stručnou historii představil ve své knize o budějovických hřbitovech Daniel Kovář. Nikde ale nebyl uveden žádný seznam pohřbených, nebo okolnosti jejich úmrtí.

Dá se alespoň zhruba říct, kolik vojáků z 1. světové války je na Českobudějovicku pohřbeno?

Na vojenském oddělení městského hřbitova bylo pohřbeno více než 1300 vojáků nejrůznějších národností Rakousko-Uherské monarchie a také válečných zajatců – Srbů, Rusů a Italů. Na vojenském hřbitově u Roudenské silnice existovalo 220 hrobových míst, tento hřbitov už ale fungoval velmi dlouho a v roce 1914 byl téměř zaplněný. Na začátku války zde tak bylo pohřbeno jen několik vojáků. Přesto byl tento hřbitov příležitostně vojáky využíván i během první republiky, druhé světové války a dokonce i po ní. Někteří vojáci byli během první světové války pohřbeni i v okolních obcích, pokud odtud pocházeli.

V jakém stavu jsou zmíněné pietní památky a válečné hroby? Jistě se dodnes i v našem regionu objevují nové památníky... Víte o nějakém takovém?

Vojenský hřbitov u Roudenské silnice byl zlikvidován v 50. letech, kříže a náhrobky z vojenského oddělení městského hřbitova zmizely v 60. a 70. letech a plocha pohřebiště byla upravena na rozptylovou loučku. O pomníky padlých v jednotlivých obcích je dnes většinou dobře postaráno. Výjimku představuje třeba pomník v Třebotovicích, který je jedním z nejstarších pomníků padlých na Českobudějovicku. Ten je v současnosti neudržovaný. Různé je to u soukromých pamětních křížů na jednotlivé padlé vojáky. Některé jsou opečovávány, jiné postupně zanikají. V nedávné době byl zničen pamětní kříž u Lhotic a z kamenného pamětního kříže v polích u Hrdějovic už zbyl jen podstavec. Na druhou stranu se objevují i pomníky úplně nové. Když zůstaneme u první světové války, tak v loňském roce byl odhalen nový pomník padlým v Dobřejovicích u Hosína.

Jak moc mravenčí prací je napsat takovou knihu? A jaká je vlastně vaše cílovka?

V tomto případě to bylo spíše na etapy. Začal jsem zpracovávat vzpomínky chotýčanských vojáků, později se mi dostala do ruky brožurka vydaná 91. pěším plukem na paměť osvobození jihočeského pohraničí, a protože se řadu let zabývám pátráním po válečných hrobech (hlavně ale z 2. světové války), dostal jsem se v archivech i k seznamům pohřbených vojáků během 1. světové války. Nápad spojit tyto tři témata do knihy pak přišel začátkem loňského roku.

Předpokládám, že se psanému slovu budete věnovat i nadále... Máte vizi, do čeho se pustíte dál?

V tuto chvíli mám hotový text další knihy, na které pracuji už několik roků a nyní dávám dohromady obrazové přílohy a jednám s nakladatelstvím, tak snad příští rok bude další kniha na světě, uvidíme. A do budoucna bychom s kolegy ze spolku Jednadevadesátníci rádi dali dohromady i monografii o 91. pěším pluku, kde by byla podrobně zmapována jeho válečná historie. S tím nám můžou pomoci i čtenáři Drbny, pokud po svém dědečkovi nebo pradědečkovi mají nějaké písemnosti, fotografie nebo dokonce deník z doby první světové války, a pokud tehdy sloužil u 91. pěšího pluku.

 

Napsal Václav Votruba | Foto archiv Jana Ciglbauera

O čem píše Drbna.cz

STATISTIKA: Řidiči ve špatném zdravotním stavu způsobí tisíc nehod ročněSTATISTIKA: Řidiči ve špatném zdravotním stavu způsobí tisíc nehod ročně

STATISTIKA: Řidiči ve špatném zdravotním stavu způsobí tisíc nehod ročně

úterý, 15. října 2019, 13:15Přes tisíc dopravních nehod ročně je zapříčiněno špatným zdravotním stavem řidičů. Motoristé podle...

Drtivá většina zrakově postižených osob jsou senioři, dotykové telefony nenaplňují jejich potřebyDrtivá většina zrakově postižených osob jsou senioři, dotykové telefony nenaplňují jejich potřeby

Drtivá většina zrakově postižených osob jsou senioři, dotykové telefony nenaplňují jejich potřeby

úterý, 15. října 2019, 12:15Jan Šimík je jedním ze společníků mladé české firmy BlindShell, která se zabývá vývojem mobilních...

Škoda chce letos v Česku zvýšit prodej o desetinu na 93 400 autŠkoda chce letos v Česku zvýšit prodej o desetinu na 93 400 aut

Škoda chce letos v Česku zvýšit prodej o desetinu na 93 400 aut

úterý, 15. října 2019, 11:43Škoda Auto letos plánuje v Česku prodat kolem 93 400 aut, což je o téměř 11 procent více než loni....

© 2011 - 2019 TRIMA NEWS, s. r. o