Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

Budějcká Drbna

Vojtěch Spurný: Největším vkladem a zajímavostí práce dirigenta s orchestrem je, že může vytvořit nový zvuk

pátek, 17. února 2017, 07:59

Na konci minulého roku se Jihočeská filharmonie vůbec poprvé podívala do Číny. Turné mělo úspěch, což potvrdil dirigent Vojtěch Spurný, se kterým jsme podnikli následující rozhovor.

Jaké bylo turné po Číně?
Výborné! Všechno fungovalo skvěle, zejména logistika byla dokonale připravena. Nikdy se například nestalo, abychom jeli na koncert, aniž bychom se před tím stihli ubytovat. Celkově byl harmonogram výborný. Ze strany Číny i našeho vedení orchestru naprosto skvěle zorganizovaná akce. Jihočeská filharmonie byla v Číně poprvé a myslím, že jsme tam zanechali kvalitní otisk.

Jaké je čínské publikum?
Úplně jiné než evropské. Děti tam pobíhají po sále, během koncertu někomu v publiku zazvoní telefon... Ale jsou moc vděční. Pro ně jsme samozřejmě export. Každopádně mě překvapilo, že bylo na všech koncertech plno a všechny sály byly perfektní. Nezažili jsme špatný sál.

Nějaká nepříjemnost vás nepotkala?
Jak už to tak bývá, když máte v orchestru 58 lidí a jeden přijde s chřipkou, brzy ji mají všichni. To se nám v Číně nevyhnulo. (úsměv) Musel jsem s tím i dirigovat, což není ideální stav.

A Čína jako taková se vám líbila?
Trochu mi vadil všudypřítomný smog. Chodili jsme s rouškou... Smog v Praze je proti tomu nic. V Šanghaji máte mlhu jako mléko, nevidíte ani na mrakodrap. Viděli jsme hlavně města. Jsou to velmi industriální komplexy.

Co jste si přivezl?
Hůlky, vějíře, zrcátko... Sobě jsem koupil čínskou košili, upomínkové předměty. Musím zmínit, že rozdíly v zemi jsou obrovské. Máte luxusní obchodní centrum, kde stojí kabát sto tisíc, a vedle jsou klasické čínské uličky, kde je něco jako garáže, ve kterých spí lidé na palandách, vedle nichž jim stojí šicí stroj, přičemž výrobky věší venku a prodávají. Velký kontrast.

Jaký je váš vztah k Jihočeské filharmonii?
Jsem ve funkci hostujícího dirigenta. Po Zlíně, což je můj domovský orchestr, je toto mé čerstvé působiště. Jsem za to rád, mám tady v orchestru řadu kamarádů, i ve městě, protože pocházím z jižních Čech.

A kde bydlíte?
V Praze. Jelikož často cestuji, je to nejlepší varianta...

Zlín, České Budějovice, zahraniční cesty... Velkou část života prožijete v dopravních prostředcích...
Život cestujícího hudebníka... Jsem dost minimalista, nemám auto, neřídím, pouze orchestry. Snažím se jezdit s malým zavazadlem. Vždycky když se na mě někdo podívá, co mám za malé zavazadlo, tak se mě ptá, zda jedu někam na dva dny. Není tomu tak, i s malým zavazadlem jedu pryč třeba na týden.

Někdo si může myslet, že je dirigent pro orchestr zbytečný. Že je to jen o „mávání hůlkou“... Co vy na to?
To říká můj doktor. „Vždyť oni by hráli i bez vás,“ tvrdí. Orchestr vždycky někdo vedl. Když se zvětšil počet hudebníků, což se stalo v 19. století, tak bylo zapotřebí, aby to někdo dělal. Etablovala se funkce dirigenta, ale ještě pořád, řekněme celou polovinu 19. století, dirigovali orchestr skladatelé nebo hudebníci. Dirigovali třeba od nástroje, nebo s taktovkou. Zajímavostí je, že se dirigovalo čelem k publiku. Poměrně dlouho trvalo, než se etablovala profese dirigenta jako taková, kdy dotyčný nebyl skladatelem ani hráčem. K tomu došlo až v druhé polovině 19. století. Dirigent interpretuje zápis, musí orchestru vtisknout svoji vůli, vizi, jak by to mělo být. Proto se interpretace různých děl liší - jak orchestrem, tak dirigentem.

Takže jsou skutečně rozdíly i mezi jednotlivými orchestry? Třeba klasická díla Mozarta zní od různých orchestrů jinak?
Nyní v době internetu a globalizace nejsou rozdíly tak výrazné. Je tu velký průmysl zvukových nosičů, můžete si poslechnout práci jiných, nechat se tím ovlivnit. Dřív to bylo izolované. Možná má globalizace v jistém smyslu negativní důsledky, protože můžeme ztratit výlučnost, originalitu. Když se podíváte na světové orchestry, tak všichni hrají stejně dobře, když to malinko přeženu. Před 50 lety jste okamžitě poznal francouzský orchestr, italský a tak dále. Osobně se snažím pracovat na zvuku. Největším vkladem a zajímavostí práce dirigenta s orchestrem je, že může vytvořit nový zvuk. Hudba je umění zvuku.

Napsal Václav Votruba | Foto JČ filharmonie

O čem píše Drbna.cz

Dětské fixy: Každé třetí propadly kvůli nežádoucím látkámDětské fixy: Každé třetí propadly kvůli nežádoucím látkám

Dětské fixy: Každé třetí propadly kvůli nežádoucím látkám

čtvrtek, 22. srpna 2019, 15:42Zatímco děti mívají z malování fixy čirou radost, rodiče často děsí, z jakých povrchů bude potřeba...

VIDEO: Česká policie pomáhá už devátým rokem v Bosně a HercegoviněVIDEO: Česká policie pomáhá už devátým rokem v Bosně a Hercegovině

VIDEO: Česká policie pomáhá už devátým rokem v Bosně a Hercegovině

čtvrtek, 22. srpna 2019, 14:14Policejní potápěči devátým rokem pomáhají při obnově Bosny a Hercegoviny. Díky jejich vysoké...

FOTO: Okupanti u viaduktu mířili na lidi samopaly, psala před jedenapadesáti lety Jihočeská PravdaFOTO: Okupanti u viaduktu mířili na lidi samopaly, psala před jedenapadesáti lety Jihočeská Pravda

FOTO: Okupanti u viaduktu mířili na lidi samopaly, psala před jedenapadesáti lety Jihočeská Pravda

čtvrtek, 22. srpna 2019, 13:52Sovětské tanky v ulicích Českých Budějovic, vojáci Německé demokratické republiky a strach na...

© 2011 - 2019 TRIMA NEWS, s. r. o