Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

Budějcká Drbna

Majitelkou dvanácté Číše Petra Voka je spisovatelka a novinářka Hanka Hosnedlová 

úterý, 9. května 2017, 09:56

Už plný tucet symbolických Číši Petra Voka předal Jihočeský klub Obce spisovatelů literátům z jižních Čech, za nimiž zůstává čitelná stopa jejich písemného díla. Tu dvanáctou číši v pořadí si odnesla publicistka a novinářka Hanka Hosnedlová, mimo jiné také dlouholetá předsedkyně Jihočeského klubu Obce spisovatelů.

Hanka Hosnedlová svou pečlivou, systematickou a obětavou prací značnou měrou přispěla k dobrému jménu tohoto literárního uskupení, které aktivně pracuje již víc než sedmnáct roků a patří k trvalkám jihočeského kulturního života. Tak nějak symbolická je i skutečnost, že převzetí tohoto krajského literárního ocenění je víceméně spojeno rovněž s jejím kulatým životním výročím, které oslavuje jen pár týdnů poté.

„Číše Petra Voka je pro mne opravdu prestižní cenou a velice si jejího udělení vážím. Na poličce s mými trofejemi z literárního světa se báječně vyjímá, ale podstatnější pro mne je to, že představuje uznání za veškerou mou dosavadní tvůrčí činnost. V posledním období jsem sice hodně času, sil a invence věnovala práci pro Jihočeský klub Obce spisovatelů, ale nyní se zase víc vrhnu na psaní," konstatovala čerstvá držitelka číše.

Zažila i dobu bez místa

Pestrý život Hanky Hosnedlové, s výjimkou pětileté novinářské epizody v Plzni, byl spojen především právě s Českými Budějovicemi, ve kterých se narodila a ve kterých žije a tvoří. Ačkoliv neměla na růžích ustláno, nikdy neustoupila ani od  literární činnosti. A to ani v dobách, kdy publikovat nesměla a byla nucena psát spíš do šuplíku, pokud její básně, povídky a úvahy nenašly zrovna uplatnění v některém tuzemském samizdatovém časopise, vesměs trampského ražení. Díky tomu, že se v roce 1968 aktivně angažovala proti vstupu spojeneckých vojsk, byla pak nástupem normalizační politiky vyřazena z novinářské činnosti, ale i z jakékoliv jmenovité kulturní prezentace včetně zaměstnání. Zažila tedy dobu bez místa, později vystřídala různé posty od vykupovačky lahví přes prodavačku, reklamní textařku až po inspektorku v Klenotech. Mezitím se stačila vdát a porodit dva kluky. Časem k jejímu rodinnému zázemí přibyla i tři vnoučata. Nevzdala se však ani kultury a literární tvorby.

Hned v roce 1990 se vrátila k novinařině, v níž vlastně pokračuje i nyní. Je plodnou autorkou desetitisíců článků a reportáží, fejetonů, esejů, sloupků, povídek, básní, ale i řady knih, cestopisných seriálů nebo scénářů. Vytvořila také několik desítek písničkových textů, moderovala a moderuje pódiové nebo klubové pořady, autogramiády, recenzuje knihy a píše předmluvy či doslovy pro nově vydávané knihy svých kolegů, pravidelně spolupracuje s českobudějovickým studiem Českého rozhlasu.

Při literárních soutěžích posbírala slušnou řádku ocenění

V minulosti se mimo jiné také účastnila mnoha celorepublikových literárních soutěží, odkud si odnesla slušnou řádku ocenění. V polistopadové době pak připravovala a natáčela pravidelné rozhlasové týdenní pořady o trampingu a příbuzných aktivitách i o hudebním dění na této scéně pod názvem Kotlík romantiky a později Studna romantiky. Dva roky rovněž redigovala celostátní měsíčník Portýr. Jako novinářka vystřídala několik redakcí.

Od prvního posametového roku je členkou Syndikátu novinářů a řadu let pracuje ve výboru Syndikátu jihočeských novinářů. Funguje rovněž v Radě Obce spisovatelů České republiky a je dlouholetou členkou i v kulturních sdružení Hortensia a Avalon. Průběžně spolupracuje s několika kulturními agenturami, redakcemi a nakladatelstvími, internetovými servery apod. Byla a je členkou řady literárních a kulturních porot, ve své pracovní náplni má kromě jiného i provádění korektur knih, časopisů a jiných tiskovin. V tomto stručném výčtu by nemělo chybět ani uvedení početné šňůry prologů, doslovů, anotací, recenzí a dalších krátkých útvarů ve vztahu k publikovaným knihám jiných autorů, k hudebním albům a nahrávkám. Výjimkou v tomto bohatém rejstříku není ani spolupráce s emigrantskými autory, jimž pomáhá k časopiseckému i knižnímu publikování, a zahraničními časopisy.   


Číše Petra Voka udělená Hance Hosnedlové za celoživotní dílo.

„Ačkoliv jsem jinak systematik, svoji literární tvorbu jsem si bohužel příliš neevidovala, ale kdybych měla uvést nějaká čísla, myslím, že publikovaných povídek mám za ty uplynulé roky na kontě tak zhruba oko tří stovek, méně pak básní, několik cestopisných nebo povídkových seriálů. Literárně jsem se zapojila odhadem asi do půl stovky společných povídkových a poetických sborníků a co se týká samostatných knižních titulů, těch mám, myslím, přes dvacítku," snaží se svědomitě odpovědět na otázku, kolika publikovanými literárními počiny se může pochlubit.

Dodává, že vedle literatury s potěšením sleduje i kulturní dění - hudbu, filmy, divadlo, výtvarné umění...  A kdo Hanku Hosnedlovou zná osobně, ví, že také miluje volnost, přírodu a dobrodružství. Proto už od dob puberty náleží k trampskému společenství, také v této linii se průběžně a intenzivně autorsky uplatňuje, a trampingu zůstává věrná i nadále.

Když zrovna netvoří, vyráží na vandry do světa

S batohem, občas stopem, pod stanem nebo pod širákem cestuje nejen v tuzemsku, ale třeba i do zámoří, kam vyráží za dobrodružnými cestami.

„Cestuji většinou s nějakou kamarádkou, ve dvou je to přece jen lepší a také svým způsobem i bezpečnější. A kde všude už jsem byla? Kromě Evropy třeba ve Spojených státech, Kanadě, Mexiku, Jižní Americe, v Austrálii a na Novém Zélandu, v několika zemích v Asii včetně úžasné Indie, v severní Africe, ale ještě je velká spousta míst a zemí, kam bych se ráda podívala. Třeba do Číny, Vietnamu, střední Afriky. I když děkuji bohu, že jsem tuhle šanci v cestování ještě v životě dostala, mělo to přece jen přijít trochu dřív," vyznává se Hanka ze svých improvizovaných cest a vandrů.   

„A co bych si přála do dalších let? Především zdraví, abych toho ještě hodně zvládla - jak v cestování, tak ve psaní, a abych nebyla nikomu na obtíž. A samozřejmě jako každý, aby zase zavládl v naší zemi, v Evropě a na celém světě zdravý rozum," říká nová laureátka Číše Petra Voka.

Napsal(a) František Tylšar   | Foto Milan Binder

O čem píše Drbna.cz

Dětské fixy: Každé třetí propadly kvůli nežádoucím látkámDětské fixy: Každé třetí propadly kvůli nežádoucím látkám

Dětské fixy: Každé třetí propadly kvůli nežádoucím látkám

Dnes, 15:42Zatímco děti mívají z malování fixy čirou radost, rodiče často děsí, z jakých povrchů bude potřeba...

VIDEO: Česká policie pomáhá už devátým rokem v Bosně a HercegoviněVIDEO: Česká policie pomáhá už devátým rokem v Bosně a Hercegovině

VIDEO: Česká policie pomáhá už devátým rokem v Bosně a Hercegovině

Dnes, 14:14Policejní potápěči devátým rokem pomáhají při obnově Bosny a Hercegoviny. Díky jejich vysoké...

FOTO: Okupanti u viaduktu mířili na lidi samopaly, psala před jedenapadesáti lety Jihočeská PravdaFOTO: Okupanti u viaduktu mířili na lidi samopaly, psala před jedenapadesáti lety Jihočeská Pravda

FOTO: Okupanti u viaduktu mířili na lidi samopaly, psala před jedenapadesáti lety Jihočeská Pravda

Dnes, 13:52Sovětské tanky v ulicích Českých Budějovic, vojáci Německé demokratické republiky a strach na...

© 2011 - 2019 TRIMA NEWS, s. r. o